Obrázky, popis, nabídka, 

                                         Maják na Bretani                                                                   olej na plátně 30 x 25 cm 

1./ Maják na Bretani

Je tomu už pět let, kdy jsme s babičkou byli spolu na školení první pomoci ve středisku In Garden ve Strašnicích v ulici Nad Primaskou. Tenkrát jsem uviděl v jedné ze suterénních učeben několik malířských stojanů a v nich plátna s rozmalovanými obrázky. ,,To bych si taky jednou chtěl zkusit, malovat olejovými barvami..." zasnil jsem se a vzpomněl jsem si na překrásnou vůni olejových barev, které si kdysi míchával můj tatínek doma u kuchyňského stolu, když maloval. Byl jsem tenkrát ještě hodně malé škvrně a tátovi jsem nesčetněkrát promíchal, tenkrát ještě dost drahé pigmenty s olejem, skleněnou tyčinkou ve skleničce se zabroušeným hrdlem s úmyslem pomoci mu, nebo jej aspoň napodobit. Nevím už, proč jsem tenkrát tak činil, ale většinou jsem za to byl bit. Ale ta kouzelná vůně olejových barev ve mně zůstala dodnes. Zkusit si ve stáří něco, co jsem nikdy moc neuměl, jsem tenkrát opravdu moc chtěl, a tak akční babička sehnala potřebné finance a k narozeninám jsem dostal od příbuzných krásné překvapení, kursovné na takzvané Malování s Bárou, kam chodím malovat dodnes. A právě můj první obraz byl tehdy olej na plátně, maják v rozbouřeném moři. Až o pár let později jsem tento obrázek použil jako ilustraci v jedné ze svých knížek k pohádce Maják na Bretani, a tak vlastně až dodatečně podle této pohádky vzniklo jméno tohoto obrázku Maják na Bretani. 

2./Ruské břízky v Norsku

Možná se bude zdát někomu přinejmenším podivné spojení slov v názvu Ruské břízky v Norsku, které vzniklo asi pět let před ruskou invazí na Ukrajinu a jeho chamtivým pokukováním i po Norsku, s čímž můj zdánlivě předvídavě zmatený název nemá opravdu nic společného. Vše je mnohem prostší. Břízky ve mně vždycky evokují spisovatele Čechova a širé ruské březové háje. A protože nejsem zrovna rusomil, umístil jsem břízky do Norska, což není zas tak daleko, aby tam běžně vítr nedokázal březová semínka, vypadlá z ruských jehnědů, zanést. A to je všechno.

3./ Tráva u jezera Bajkal

Říká se, že v jednoduchosti je genialita. Větší jezero mě zkrátka tenkrát nenapadlo než Bajkal, ačkoli lávka mi spíš připomínala koupaliště na Vyžlovce, ale uznejte sami, Bajkal zní mnohem poetičtěji než Vyžlovka. A navíc, Vyžlovka je i blíž, takže i běžný člověk se tam může kdykoli zajet podívat.

4./ Navždy spolu.

Obrázek dvou starých, už jakoby odložených člunů na pobřeží, namalovaný podle jakéhosi italského malíře, který původně měla moje sestra umístěný na stěně hned vedle umyvadla, kde jsem vždy trávil určitý čas při návštěvách mé maminky, která se sestrou bydlela, a tento obraz jsem si zamiloval, neboť ve mně vždy vyvolával překrásný pocit klidu a uvolnění. 

5./ Přízrak v mlze

Jako malý kluk jsem děsně miloval Julese Verna a všechny ty jeho balóny, lodě, piráty, ponorky a moře, o kterých vždycky tak krásně psával. A protože jsem býval jenom takový obyčejný kluk z Nuslí, všechna ta svá krásná dobrodružství jsem měl vždycky tak trochu zahalená mlhou, stejně jako tento přízrak, kterým jsem se ta svá dobrodružství pokusil pro své vnoučky zhmotnit. 

                                              Sám na pláži                                                               olej na plátně 40 x 30 cm

6./ Sám na pláži

Osamocený maják na písečné pláži u moře mi tak trochu svými barvami vždycky připomínal jedno z nádherných děl Kamila Lhotáka. V žádném případě bych si nedovolil ani náznakem přirovnat svojí mazanici byť jen k náčrtku obrázku slavného malíře. Ale barvy bílá, černá, červená, žlutá a pak možná i modrá, i když ne zrovna tak modrá, jako bývala u něho často obloha nad letištěm, ale jenom tak modrá, jako je moje moře a obloha s mraky nad ním. A právě to jsou barvy, které můj velice oblíbený umělec z dětství kdysi s oblibou používal. Možná jsem na něj při malování majáku taky trochu myslel.

                                        Velké závody I                                                                  olej na plátně 40 x 30 cm

7./ Velké závody I

Název slavného filmu z roku 1965 s Jackem Lemmonem a s Natalií Woodovou s mým obrazem bohužel nemá nic společného, snad jen tu urputnost, se kterou se plachetnice vznášejí nad hladinou a derou se vpřed, stejně jako kdysi historická letadla mířící do cíle ve ztřeštěném příběhu odehrávajícím se na filmovém plátně. Obrázek jsem věnoval svému synkovi, který v té době žil na Moravě v jedné zastrčené vesničce kdesi u Hanušovic, a tam se ten obrázek někde zkrátka ztratil jako v černé díře.

                                             Velké závody II                                                                          olej na plátně 20 x 60 cm 

81./ Velké závody II

Po druhé namalovaný obrázek Velké závody dělilo mezi sebou 74 obrazů, tedy odhadem tak čtyři roky. Téma bylo stejné, vzhled celkem podobný, ale formát? Formát úplně jiný. Snad se tentokrát nikde neztratí a možná i radost udělá stejnou, jako obrázek předešlý. 

8./ Golden Gate

Slavný a známý vysutý most v San Franciscu, ztrácející se v mlze, mi učaroval stejně jako případnému sebevrahovi, který se zkrátka najednou rozhodl neposkvrnit pověst tohoto nádherného díla svou nebohou smrtí a přelezl lanové zábradlí zpět na vozovku, čímž snížil počet registrovaných sebevražd alespoň o jednu. Dokončený obraz jsem pak věnoval jedné dámě k Vánocům v roce 2017 a v roce 2018 mi jej vrátila zpátky, jelikož prý z něj měla deprese a musela ho schovat do skříně, aby se na něj nemusela dívat. Přestože můj příběh potencionálního sebevraha, rozhodnutého dál žít, ještě zdaleka nemohla znát. Tato teorie totiž vznikla až nyní, při popisování důvodu vzniku obrázků, což je o pár let později. Ale kdo ví,  nic se neděje samo sebou a třeba až, když jsem se na obrázek díval já sám delší dobu, mě napadl ten příběh o sebevrahovi, co si vše na poslední chvíli rozmyslel, což sice také  z počátku může zavánět depresí, ale nakonec všechno dobře dopadne. Možná že, kdyby můj obraz přidělali na oba kraje mostu v San Franciscu, klesl by i počet nešťastných rozhodnutí zoufalých jedinců.

9./ Eilean Donan

Skotský hrad, stojící na malém ostrůvku na jezeře Loch Duich v západní části Highlands - Skotské vysočiny, jsem objevil mezi obrázky vystřihanými ze starého kalendáře, sloužícím i Báře, mé lektorce, jako předlohy pro její žáky. Byl jsem jím očarován a moc mě mrzí, že jsem jej nikdy neviděl ve skutečnosti. Na druhou stranu se děsím jenom pomyšlení, že by vše bylo obráceně a toto překrásné skotské sídlo by kdysi stavěli dělníci podle mé předlohy.

                                     Strom v Posázaví

                          olej na plátně 40 x 50 cm

10./ Strom v Posázaví

Posázaví jsem miloval, protože jako dítě jsem trávil velkou spoustu času na chatě v Pikovicích. Obrázek staré borovice na břehu řeky jsem namaloval proto, že jsem si chtěl vyzkoušet, jestli bych také dokázal namalovat stejný nebo aspoň podobný obraz, jako jedna moje kolegyně z malířského kursu. Ani jsem nevěděl, jak se jmenuje říčka, na jejímž břehu borovice stojí, ale mně ta vodní scenérie tolik připomínala mou starou dobrou Sázavu, proto jsem obraz nazval jednoduše Strom v Posázaví. 

                                                Antonína sova                                                                                        olej na pátně  30x 25 cm

11./ Antonína sova

Trochu nemotorně vykulenou sovičku se mi podařilo namalovat za dvě školní hodiny. Tenkrát se mnou byli malovat i moji dva vnoučci, a protože se tomu mladšímu obrázek velice líbil a protože má moc rád přírodu, nakonec jsme se domluvili, že mu jej věnuji do lesní školky Rozárka v Jinonicích, kam tenkrát chodil. Nechal jsem obrázek sovičky zarámovat v mém oblíbeném rámařství ve Strašnicích v ulici Gutova /ramymistr.cz/ a věnoval jsem jej paní ředitelce z Rozárky. Můj vnouček mezi tím dávno vyrostl a dnes už chodí nejméně do čtvrté třídy základní školy Vitae, ale pevně věřím, že obrázek sovičky mají v místnosti s pianem ve školce Rozárka v Jinonicích dodnes. Obrázek Antonína sova jsem použil také na obálku své druhé knížky Kudy kam, tudy tam. A proč vlastně tak krkolomný název Antonína Sova? Přeci podle písně od skupiny Jananas.  

12./ Venkovan ze Sicílie

Mám kamaráda, jehož tatínek kdysi překrásně maloval také olejem na plátno a dokonce byl jeden ze zakládajících umělců studia kresleného filmu Bratři v triku v padesátých letech minulého století. Dokonce kdysi snad pracoval i pro studio Walta Disneye, ale bohužel tenkrát vládnoucí komunisté mu další jeho spolupráci se studiem Disney zakázali a on dál nesměl pro film malovat snad už vůbec. Studio Bratři v triku nakonec znárodnili, ale zájem ve volných chvílích si malovat mu sebrat nemohli. Obraz vesničana s fajfkou, namalovaný kamarádovým tatínkem, mi ukázali při jedné z mých návštěv u něho doma v domě na Brdech. Okamžitě jsem věděl, že jej musím namalovat, a tak se i stalo. Název Venkovan ze Sicílie mi vytanul v mysli právě, když jsem jej namaloval, a Barunka, naše instruktorka malování, mi pochválila prý zdařilé odstínování zástěry staříka s fajfkou slovy: ,, Ten italskej venkovan se ti fakt poved..." A bylo to.

                                             Zátiší se svíčkou I                                                                              olej na plátně 40 x 80 cm

13./ Zátiší se svíčkou I

Zátiší se svíčkou byl první větší obraz, který jsem kdy maloval, a musím říci, že větší plátna jsou mnohem svobodnější v rozvoji malíře a rozmístění předmětů na plochu než běžná plátna 40x30cm, na která jsem do té doby maloval. Tento obraz byl původně také namalován stejným malířem, tatínkem mého kamaráda z Brd, jako obraz předešlý. V technice malování špachtlí a ještě ke všemu na větší ploše jsem objevil nové možnosti a dokonce jsem v pozdější době namaloval tento motiv ještě jednou na zakázku. Moje snacha mi dokonce tento obraz pochválila slovy: ,, Ten bych jednou chtěla zdědit..." Tak jo, už se těším.

                                          Zátiší se svíčkou II                                                                   olej na plátně 40 x 80 cm 

86./ Zátiší se svíčkou II

Druhý pokus malování Zátiší se svíčkou byl na objednávku. Zase každý obraz vypadá trochu jinak, ale každý má své do sebe. První zátiší, tedy obrázek číslo 13, má trochu jiné knihy, snad o něco větší svíčku, jinou sklenici s vínem i džbán. A přesto se mi zdají oba obrazy svým způsobem stejné. Cítím z nich klid a rozvahu, i když na druhém mi připadají stíny trochu skutečnější, a první obraz na mne působí trochu měkčeji, ale oba na mne působí nejspíš stejně vyrovnaně.     

                                       Starý strom na osadě                                                                        olej na plátně 40 x 30 cm

14./ Starý strom na osadě

Tento strom jsem jednou objevil kousek nad naší osadou Bílé Skály na Kokořínsku mezi obcemi Tubož a Konrádov, když jsem zde s kamarádem Rosťou Jezvinou, tenkrát naším šerifem, hledal ve skále vytesanou skautskou lilii. Strom mě okouzlil svým tvarem, ač prohnutý jako luk, ale stále obrostlý bujarým listím. Po mnoha letech jsem se na toto místo zašel opět podívat a užasl jsem nad silou starého stromu a jeho vůli žít. Pravděpodobně do něj udeřil kdysi blesk, strom se rozštípl, ale s obrovským úsilím žije stále dál. Obrůstal nádherně zelenými listy a sem tam už i břečťanem, ale žil. Namaloval jsem si tento výjev a nakonec jsem tento obraz dal svému kamarádovi, který dnes žije v Austrálii, aby měl památku na překrásnou přírodu naší rodné české země.

                                                          Andělíček u dveří                                                                                                      olej na plátně 40 x 30 cm      

15./ Andělíček u dveří

Obraz s andělíčkem zvědavě nahlížejícím do starých modrých domovních dveří s mřížemi jsem namaloval jedné dívence, která tenkrát neměla úplně nejšťastnější období, a já jí chtěl jen tímto andělíčkem ukázat, že vždycky je na světě někdo, kdo se zajímá o druhého, byť třeba jen ze zvědavosti. Vždycky, když jsem maloval nějaký obraz pro někoho konkrétního, myslel jsem na něho při tom trochu usilovněji a nakonec se mi malovalo mnohem snáz. Obrázek Andělíček u dveří jsem také použil na obálku své poslední knížky Trochu dospělejší pohádky. A zde níže ještě přikládám fotografii kuriózního přáníčka, které jsem dostal asi tři roky po namalování tohoto obrázku s andělíčkem, od jedněch našich známých.  Je všechno opravdu jenom náhoda?  

16./ Mořská vlna naděje

Voda, moře, vlny s pěnou. Moc rád to vše maluji. Když se dívám na tento obrázek, dokonce jako bych slyšel hukot moře, a při delším pohledu jako by se mi obrázek trochu rozhoupal. Tento obrázek jsem také jako spoustu jiných použil i ve své knížce Trochu dospělejší pohádky. 

17./ Louka plná pampelišek

Jak rád bych se zde rozvalil s rukama pod hlavou a koukal se do nebe na plující kudrnatá oblaka. Už se těším na jaro a na léto. Zima je taky dobrá, ale sluníčko a jeho vlídné teplo je přesto neodolatelné. 

                                                   Arizona                                                                                    acryl na plátně 40 x 35 cm                  

18./ Arizona

Obrázek Arizona jsem maloval z hlavy. Jedinou myšlenku jsem při tom měl v hlavě, že jej chci, až bude hotový, umístit v hospůdce U Kladiva, kam jsme chodili donedávna každý čtvrtek hrát. A nakonec se tak stalo, stejně jako další obraz Čínské moře nyní visí na stěně salónku v hospůdce U Kladiva v Malešicích.

                                              Čínské moře                                                                            acryl na plátně 40 x 35 cm

19./ Čínské moře

Oba obrázky, Arizona i Čínské moře, jsem také použil ve své knížce Trochu dospělejší pohádky v pohádce Čtvrtý polštářek. Obrázek je malován stejně z hlavy jako Arizona a při jeho malování jsem myslel nejen na čínské moře, ale také na mou oblíbenou hospůdku U Kladiva, kde oba obrázky dodnes visí v salónku na stěně.   

20./ Hlubina

Původním názvem Hlubina vrak lodi poslední naděje, dnes prostší a jednodušší Hlubina. Obrázek jsem maloval svým vnoučkům ještě s obrázkem pirátské lodi Přízrak v mlze, se kterým tvoří něco jako kolekci dobrodružství. Do obrázku jsem také trochu zakomponoval mou lásku k Naději. Kdo ví, pochopí. 

                                            Ztracená ohrada                                                                            olej na plátně 40 x 30 cm

21./ Ztracená ohrada

Ohrada mi připomíná písničku Zdvořilý Woody, kterou kdysi jako jednu z prvních uvedených jako filmový klip k písni v české televizi nazpíval Karel Gott. Ne že bych miloval ohrady, nebo snad dokonce pana Gotta, kterého si na druhou stranu velice vážím, naopak, nemám rád ani ohrady. Svoboda je totiž tak  nepředstavitelně krásná věc a ohrady svobodu spoutávají, ale nakonec každá ohrada se jednou v přírodě stejně úplně ztratí.

                                                 Lávka v břízkách                                                                              olej na plátně 40 x 30 cm

22./ Lávka v břízkách

Břízky v přírodě, třeba u cesty, nebo u potoka vždycky malovával můj tatínek. Dokonce si pamatuji, že v rozkládacím kufříku s barvami, který připomínal dříve často používané pouzdro na holení, míval schovaný starý odřený pohled s třemi nebo čtyřmi břízkami, který s oblibou maloval. Tak jsem si také zkusil břízky u potoka namalovat a myslel jsem při tom na tátu. 

                                                  Polární záře I                                                                               olej na plátně 40 x 30 cm 

23./ Polární záře I 

Trochu mystický obrázek polární záře jsem namaloval hned dvakrát. Jednou domů pro mou Naději a jednou pro jednu naší společnou kamarádku, které náš obrázek natolik učaroval, že si o něj přímo sama řekla. Polární záři miluju, protože je ve skutečnosti pokaždé jiná, neustále se měnící a natolik umělecky ztvárněná, dá-li se to o přírodě vůbec říci, že se snad nedá ani namalovat a možná ani vyfotit, aby se zachovala její pravá tvář. A určitě proto jsem se o to pokusil a namaloval jsem ji tak, jak jsem si ji v ten moment představoval. Ano, maloval jsem jí podle jiného obrázku. Ale stejně tak, jak si není podobný originál s mým obrázkem, tak si není podobný ani první, ani druhý můj obraz polární záře. Zkuste sami porovnat. A jaká by asi byla příště? 

                                               Polární záře II                                                                                 olej na plátně 40 x 30 cm

27./ Polární záře II

Na tomto příkladu je jasně vidět, že stejný obrázek vždycky dopadne trochu jinak a nemusí už vůbec platit, jestli hůře nebo lépe. Zkrátka jinak. Při každém malování má malíř jinou náladu,  jiné myšlenky a výsledek je podobný. Schválně si povšimněte u dalších obrázků, u kterých také uvádím dva exempláře, že mám pravdu.

                                             Motýl na kameni                                                                             olej na plátně 45 x 20 cm

24/ Motýl na kameni

Trochu morbidně vyhlížejícího černého motýla sedícího na pyramidě z kamenů jsem namaloval, abych si zkusil barevné prolínající se pozadí, připomínající mi západ slunce a moře. Pravda, zpočátku jsem se černého motýla tak trochu bál, ale nakonec jako celek na mne působí až přímo vyrovnaně. Ne, z tohoto obrázku už nemám strach.

25./ Ptáček na bodláčí

Jako kdyby byl tento obrázek namalován hned po motýlovi, aby mi přinesl jakési uklidnění. A pravda, působí mnohem klidněji. Na zvířecích motivech je to kouzlo, že ať se člověk vždycky snaží zachytit všechny barvy, nikdy se mu to zcela nepovede. Příroda je kouzelná v tom, co dokáže. Byl bych moc rád, kdyby se dalo aspoň někdy něco podobného říci i o mně jako o malíři, který ji dokáže svými barvami a štětcem na plátně vytvořit. 

26./ Tanečnice flamenga

U tanečnice jsem se snažil naučit se zachytit pohyb postavy. Nejtěžší jsou asi ruce. Tvář je také důležitá, ale kdo vlastně ví, jak měla ta tančící žena vypadat? Jaký měla mít výraz? Vždycky se dá nějak zdůvodnit, proč je taková, nebo jiná. Možná proto, že se moc nepovedla, možná je to schválně. Ale ruce? Na těch se to pozná hned. Tam musí být ten pohyb zřetelný, ten švih, to se ,,okecat" nedá. I když tahle mi zrovna připomíná spíš tančící Olí z Pepka Námořníka, pohyb v sobě určitě má.  

                                                      Pytlík                                                                                   olej na plátně 40 x 30 cm

28./ Pytlík

Schválně, jestli uhodnete, podle koho jsem Pytlíka maloval? Obrázek jsem dělal jako dárek k sedmdesátým narozeninám mého kamaráda, který měl stejnou přezdívku. Říkali jsme mu Pytlík. Byl stejně chytrý, jako kdyby se narodil v kině, všemu rozuměl, o všem věděl něco, ale opravdu bez přehánění, a navíc se jmenoval příjmením Sáček. Tomu se zkrátka nedalo říkat jinak. Nic ve zlém. Moc jsme si spolu rozuměli a svého času jsme tvořili s našimi partnerkami nerozlučnou čtveřici. A pak nám najednou umřel. Zkrátka šel napřed. Velká škoda. Měli jsme ho moc rádi. A protože to byl borec, tělo jsem mu udělal podle prezidenta. Jméno nebudu ani vyslovovat. Pytlík se neurazil.

                                          Lev M I                                                                                       olej na plátně 40 x 30 cm

41./ Lev M I 

Nebojte, ten lev se nejmenuje Helča ani Verča jako nějaký obranný radarový systém. Ani obrázky nemají jména s čísly, jako střelná zbraň sloužící k obraně jedince.  Jen jsem je maloval hned pro dvě dívenky najednou. A protože se obě narodily v srpnu, i když každá v jiném roce a z jiné maminky, tak abych mohl rozlišit, které holčičce jakého lva dám, musel jsem si je nějak pojmenovat, označit. Napřed holky a ty lvy potom taky. A stejně jako u Polární záře i zde uvádím pro srovnání obrázky obou lvů. Lvy jsem maloval podle obrázku snad z nějakého kalendáře. Autorem originálu na jehož motivy jsem lvy maloval, byl ruský malíř Afremov. Tento malíř hodně používal špachtli, a tak jsem to zkusil také, abych si tuto techniku trochu osvojil. 

                                                          Lev K II                                                                                      olej na plátně 40 x 30 cm

29./ Lev K II

I když jsem druhého lva maloval vlastně o něco dříve než toho prvního, byl předán své majitelce o něco později než první, a proto druhý lev. Mezi nimi bylo cca deset obrázků, ale vzhledem k tomu, že obě dívky nám stejně rád, strávil jsem malováním těchto lvů velice příjemný a dlouhý čas. Nezáleží přece na tom který obrázek, kdy, ale především pro koho byl malován. A nejdůležitější asi je, že tyto dva obrázky vůbec vznikly. Doufám, že udělaly oběma majitelkám radost.   

                                   Totemy na osadě  I pro Kladiva                                                                 olej na plátně 40 x 30 cm        

30./ Totemy na osadě I pro Kladiva 

Obrázek Totemy na osadě jsem také maloval hned dvakrát. Nejprve pro naší hospůdku U Kladiva, tam dodnes visí na stěně vedle nástěnky, v salónku, kde jsme mívali každý čtvrtek sleziny, a po druhé pro zakládající členku naší osady Mery k jejímu životnímu jubileu. To, že na každém obrázku jsou trochu jiné symboly, je asi nepodstatný detail, neboť každý obrázek jsem maloval i v jiném rozpoložení.   

                                   Totemy na osadě II pro Merry                                                                  olej na plátně 40 x 30 cm

77./ Totemy na osadě II pro Merry

Totemy na osadě jsem maloval dvakrát. Poprvé pro hospůdku U Kladiva, obrázek číslo 30 a podruhé pro Mery. Obrázky jsou sice skoro stejné, ale každý je trochu jinak namalován a je jiného formátu. Stojí zato vidět zase oba spolu.    

31./ Krajina s břízkou

Krajina s břízkou je konkrétně Šumava a ještě konkrétněji Jezerní slať. Obrázek jsem věnoval mé snaše, což je sice strašné slovo, ale je tomu tak a mám ji rád. Tedy obě, jak Šumavu, tak svou snachu. A je pravda že, když jsem obrázek maloval, myslel jsem na ni. Stejně jako já má ráda přírodu a dokáže se v ní citlivě pohybovat a dokonce přežívat v jakékoli, snad i v té nejsložitější situaci. Krajina s břízkou - Jezerní slať je ve skutečnosti stejně výjimečná jako ona. Jen pozor prosím, nezaměňovat břízku s obřízkou.  

32./ Březová alej

Břízky miluju a moc rád je maluju, to mám asi po tatínkovi. Obrázek Březová alej je malován technikou se špachtlí a několikrát jsem jej přemalovával, až dostal vzhled, s nímž jsem byl nakonec spokojen. 

33./ Portrét vnoučka

Portrét vnoučka byl vlastně první portrét, který jsem se učil malovat, a použil jsem při něm částečně i techniku tkzv. vytírání hadříkem, ale moc mi to nešlo, a tak jsem se zase vrátil zpět ke klasickému malování. Portrét jsem maloval velice rád a myslím, že se mi z určitého pohledu podařilo zachytit i ten klučičí uličnický kukuč, i když na obrázku vypadá trochu starší než ve skutečnosti, nevadí, stejně jednou taky zestárne, tak co. 

                                              Stromy u potoka                                                                   akryl na měkkém kartonu 35 x 20 cm

34./ Stromy u potoka

Obrázky Stromy u potoka, Odrazy ve vodě, Strom na poli a Jezero se stromy jsou z řady akrylátů malovaných v Klubu seniorů na Zahradním Městě. 

35./ Odrazy ve vodě

To jsem se učil malovat nejen akrylovými barvami, ale současně i perspektivu, odrazy ve vodě a podobně. Tyto obrazy jsou pro mne trochu výjimečné kvůli té technice malování, ale současně na nich je zřetelně vidět, že malování olejem na plátno mi jde o něco lépe než akryl. 

                                                       Moře                                                                                      olej na plátně 40 x 30 cm

36./ Moře 

Na chvíli šťastný návrat k technice oleje na plátně. V barvách vody se vždycky trochu vyřádím a dovolím si poznamenat, že voda, to je moje parketa a moře obzvlášť. Rád se kochám tím, jak časem se mé malování vln a pěny s pískem zdokonaluje, jak se vyvíjí. . Jejda, mě to baví.

37./ Strom na poli

Strom na poli je opět návrat k akrylovým barvám. Na rozdíl od oleje se mi trochu hůře míchají a je to i vidět. Ale i toto jsou obrázky a vyhodit je, by bylo určitě škoda. 

                                                 Jezero se stromy                                                                      akryl na měkkém kartonu 35 x 20 cm 

38./ Jezero se stromy

Další ze sekce obrazů namalovaných v klubu seniorů na Zahradním Městě. Tento, opět akryl, jsem dokonce domalovával doma. To znamenalo, že jsem musel všude pod sebe natáhnout igelity a po malování je zase uklidit. Já jsem totiž strašný čuně a všechno by bylo od barev. 

                                    Berounka u Dobřichovic                                                              akryl na tvrdém kartonu 20 x 30 cm

39./ Berounka u Dobřichovic

Tento obrázek jsem maloval na kurzu malování akrylovými barvami v Holešovicích a pozoruhodné je, že tento kurz byl celý pouze v angličtině a rektor byl také Angličan. Ale musím říct, že jsme si spolu velice rozuměli, i když moje znalost angličtiny byla v té době skoro na nule. Tedy ne že by tomu dnes bylo jinak, ale asi bych mu - instruktorovi - rozuměl mnohem víc a doslova a ne pouze v umělecké rovině. Když jsem se doma pak zadíval na stromy a řeku, vytanula mi v hlavě Berounka a pohled z výběžku Tetína. 

                                Jeptišky s mučednicí v klatbě                                                                   olej na plátně 40 x 30 cm 

40./ Jeptišky s mučednicí v klatbě

Obrázek, jehož originál má na chatičce pověšený jedna z mých kamarádek, mi učaroval svou jednoduchostí, přitom dramatičností a současně krutostí své doby. Obraz kdysi namaloval manžel majitelky chaty, snad dokonce akademický malíř, jehož jméno zde záměrně neuvádím, abych se třeba nemýlil. Snad by mi to odpustil, kdyby ještě byl naživu. Na dobu, kdy původní obraz vznikal, byl  podle mne dost avantgardní.  Pokusil jsem se jej namalovat také a myslím, že mohu být s výsledkem celkem spokojen. Zajímavé je, že až zde na tomto obraze jsem teprve jasně uviděl, jak vhodně vybraný rám podtrhne samotný vzhled obrazu. S oblibou vždy rám na obraze přirovnávám k šatům ženy. I bez nich je krásná, ale v šatech překrásná, přímo kouzelná.      

42./ Zimní krajina

Zimní krajinu jsem namaloval v kurzu malování akrylátem v klubu seniorů na Zahradním Městě. Malování akrylátem mi opravdu moc nejde, i když Zimní krajina se mi opravdu povedla.   

                                               Žižkov pro Petra                                                                                  olej na plátně 40 x 30 cm 

43./ Žižkov pro Petra

Obrázek starého Žižkova jsem namaloval na objednávku pro jednoho kamaráda z mé bývalé práce. Bydlel na Žižkově, miloval Žižkov a chtěl mít obrázek Žižkova namalovaný ode mne doma. Původní obrázek si přinesl sám a poprosil mě, abych mu jej nějak podobně namaloval. Originál namaloval Vlastimil Beneš a já se pokusil pouze o něco podobného a zde se mu omlouvám za to, že jsem použil motiv jeho obrazu. Ale maloval jsem to opravdu s velkou chutí. Bylo to přece pro kamaráda. 

44./ Modrý Mauricius

Modrý buldoček je nevšední obrázek, ale myslím, že udělal radost. Věnoval jsem jej a dnes visí v Londýně. Také jsem tento obrázek použil k pohádce Modrý Mauricius ve své knížce Trochu dospělejší pohádky. 

45./ Cval

Obrázek jsem maloval podle fotografie cválajícího koně pro mou maminku. Koně milovala a z pohybu vyjádřeného v ebenově černém těle koně byla unešená. Navlas stejný motiv jsem také viděl na povlečení menšího polštáře v Maďarsku, na trhu v jedné vesničce u jezera Balaton. A podotýkám, o několik let později od vzniku obrazu. Níže přikládám fotografii polštářků a povšimněte si polštářku cca uprostřed. Je i toto náhoda? 

                                     Zátiší s ovocem I                                                                         acryl na měkkém kartonu 35 x 20 cm

46./ Zátiší s ovocem I

Obrázek malovaný acrylem na měkký karton v klubu seniorů na Zahradním Městě. Učil jsem se malovat ovoce a základní tvary podle skutečné předlohy na stole takzvaně před celou třídou. Nic jednoduchého, ale já jsem byl spokojen,

47./ Moulin Rouge 

Obrázek, který jsem vždycky hrozně moc miloval. Maminka si ho koupila v Paříži, když tam kdysi byla, a já od začátku, kdy jsem začal malovat, jsem si řekl, že jej jednou budu  malovat. Bylo trochu složité, že originál byl v jiném poměru stran, odhaduji tak 50 x 20 cm a já si vše musel převézt na klasický rozměr A3. Ale díky tomu, jak jsem jím byl nadšen, nebyl to zas tak velký problém.   

                                                 Příběh Ester                                                                                olej na plátně 45 x 25 cm

48./ Příběh Ester

Tento obraz má svůj mnohem komornější a dovolím si říci i osobnější příběh, než je tento, ale uvádět jej zde nebudu, neboť jsem tak učinil už v jedné ze svých knížek Trochu dospělejší pohádky, kde jsem tento obrázek také uvedl, ale to, co vyvolal, mi rozhodně nestojí za to, abych vše absolvoval znovu. Hodně dlouhá věta. Prostě a jednoduše jsem motiv tohoto obrazu namaloval podle svého črtu, jak jsem si jej pamatoval, a nakonec i podle fotografie skutečného obrazu. Omlouvám se tímto původnímu malíři, ale jeho téma mi tak utkvělo v hlavě, že nešlo se nepokusit o to jej namalovat.  

                                                         Jaro                                                                                         olej na plátně 50 x 40 cm

49,/ Jaro

Malebné okolí Karlových Varů, kopce a lesy a kvetoucí keře a stromy. Malováno na zakázku jako dárek. Zde jsem se vlastně poprvé učil rozlišovat barvy kopců v pozadí, lesy a krajinu v popředí s keři a stromy. Dal jsem si tenkrát hodně záležet. Věřím, že obrázek udělal velkou radost. 

                                 Pozadí modelu železnice III                                                         olej na sololitu 120 x 30 cm 

                                  Pozadí modelu železnice IV                                                               olej na sololitu 120 x 30 cm  

                                         Hroch v jezeře                                                                                  olej na plátně 40 x 30 cm

60./ Hroch v jezeře

Malován jako dárek pro mojí dobrou kamarádku, která si nechává říkat Hrošík. Nebylo to jednoduché malovat hrocha s vykulenýma očima, ale nakonec výsledek byl celkem uspokojivý. Nejtěžší bylo malovat to, co je pod vodou. To byl vtip. 

61./ Cajon pro Hippíka

Původně jsem to zde nechtěl uvádět, ale proč ne. Maloval jsem na zakázku naše osadní symboly na hudební nástroj Cajon, to je taková ta bedna, co se na ní sedí, drží se mezi nohama a bubnuje se na ní. 

62./ Zátiší s ovocem II

V pořadí druhé zátiší s ovocem, opět malováno v klubu seniorů na Zahradním Městě. Je vidět, že zde je již patrné velké zlepšení, jak v provedení ovoce, tak i v jeho okolí, jako je talíř, ubrus a naaranžované dubové listí. Zkrátka podzim, jak má být. 

63./ Červená Lhota

Kdo by neznal Červenou Lhotu. Bylo malováno v době, kdy ještě pod zámkem byl napuštěný rybník. Kuriozitou bylo, že jsem od svého dvorního rámaře dostal jako prezent starý, ale velice zachovalý rám, do kterého jsem si na zakázku musel nechat vyrobit plátno, jelikož rám byl neobvyklých rozměrů a běžně dostupná plátna do něj nepasovala. O to víc jsem se pak musel snažit, aby plátno ani rám při nezdaru nepřišly vniveč. 

64./ Dívka s perlou

Dívku s perlou, původně od holandského malíře Jana Vermeera, jsem maloval na objednávku a myslím, že zas tak velký problém to nebyl. Tvář není sice tolik podobná originálu, ale nakonec mohu říci, že to byl úmysl. Nechtěl jsem přeci dělat kopii, ale pouze obraz se stejným motivem. A co je důležité, nynější majitelka je velice spokojená. 

                                   Chlupovník listuprostý I                                                                               olej na plátně 40 x 30 cm

65./ Chlupovník listuprostý I

Keř, původního názvu Tamaryšek čtyřmužný, opravdu existuje. Jelikož tento keř se mi a mé partnerce tolik líbil, že jsme si z něj vytvořili náš keř lásky. Protože jsme nevěděli, jak se jmenuje, zeptali jsme se na nějaké dendrologické společnosti s tím, že my jsme si keři dali název Chlupovník listuprostý. A to proto, že nikdy nemá žádné listy, ale není to jehličnan, kvete starorůžově a po odkvětu obroste takovým měkoučkým jako jehličím, ale není to jehličnan. Vědec, který nám odpovídal, pochválil naší fantazii, ale oznámil nám, že tento keř již jméno má. Ano, Tamaryšek čtyřmužný. Obrázek jsem také maloval dvakrát, takže zase lze posoudit, jakého došel vývoje.          

                                      Chlupovník listuprostý II                                                                              olej na plátně 40 x 30 cm

75./ Chlupovník listuprostý II

Protože se mi první Chlupovník ne zrovna povedl, namaloval jsem si ještě jeden, ale výsledek byl podobný. Možná jiné pozadí, snad menší četnost květu. Ale vezmeme-li v potaz, že jsem jej maloval zhruba po měsíci, není se čemu divit, v té době už Chlupovníkům květy odrůstají.

                                      Čulihák (Hadinec teidský)                                                                         olej na plátně 40 x 30 cm

66./ Čulihák

Čulihák, neboli Hadinec teidský je obdoba našeho českého hadince červeného. Rostlina, která roste na stráních sopky Teide, jejím malováním jsem si zahájil nádherné období malování na Tenerife. Každý rok, v říjnu či v listopadu, jezdíme resp. létáme malovat na Tenerife do městečka San Juan. Kouzelné městečko, černá pláž, vyhlídka s velkou velrybí ocasní ploutví na ní. Malování na pobřežní promenádě kousek od přístavu, bos a s pikslou piva v ruce, to nemá chybu. Kolem spousta děvčat z kurzu, mnoho přihlížejících návštěvníků letoviska zvědavých, co kdo maluje, neustále šumící moře, vlny a vracející se vyvržené šustivé kamínky zpátky do moře. Nezapomenutelná atmosféra.   

                                          Klid na Tenerife                                                                                  olej na plátně 20 x 50 cm

67./ Klid na Tenerife

Plenér, malování v přírodě podle toho, co člověk vidí. Kouzlo a spoustu nových vjemů. Moře, barevné lodičky houpající se ve vlnách, sopečný písek, černá pláž a palmy. V listopadu a koupeme se. Malujeme a žvástáme nesmysly. Nádhera.  

        Černá pláž a pueblo na Playa San Juan di Isora Tenerife                                         olej na plátně 40 x 30 cm   

68./ Černá pláž a pueblo na Playa San Juan

Pláž, přístav, horizont s velrybí ploutví, kouzelné barevné vesničky a dole velké pueblo, kdysi sloužící jako pekárna chlebových placek. Palmy a šumící moře. Mírný chladivý vánek v horkém dni a šustící kamínky. To se to maluje. Cítím se tak svobodně. Když jdu bos městem, připadám si jako hipík v Saint Tropez. Děkuju, Báro, na tyhle kurzy nikdy nezapomenu. 

69./ Kaktusy do pusy

Předpeklí, pobřeží ze skal a kamenů ze sopečné činnosti, vzdálený ostrov na horizontu, moře s vlnami a stálou pěnou a snad věčný západ slunce. Kaktusy do pusy, je parafráze jednoho mého kolegy, když jsme hrávali a zpívali spolu v hospůdce mexické písničky, něco jako policajt sežral buřta. Do mexických rytmů se spíš hodilo: ,,... olé, kaktusy do pusy, caramba..." A právě v předpeklí rostou kaktusy, u kterých to asi napadne člověka taky.

70./ Porto San Juan

Všimněte si dvou lodiček v zálivu. Už nejsou bílé, ale krásně vybarvené. A takovéhle vybarvení lodí na Tenerife je běžné, Červené, zelené, modré, oranžové, žluté, jakákoli barva vás napadne, taková tam je. Čtyři obrázky jsme nechali na Tenerife na prodej. Na poslední den jsme dokonce měli vernisáž. Bylo to moc fajn.

71./ Poslední noc na Tenerife

Jestli dobře počítám, na Tenerife jsem za desetidenní pobyt namaloval sedm obrázků. Ještě jeden jsem domalovával poslední den. Kouzelné západy slunce se daly malovat v kteroukoli dobu a vždycky byly kouzelné. Takový klid, jak jsem pociťoval tam, jsem v životě nezažil. A myslím, že i na obrázcích je to vidět. 

72./ Mirka´s Idea

Kdo umí anglicky, Mirčin nápad. Tak se jmenuje kulatý obrázek, jako když se vystřihne okénko z ponorky. Trochu dětsky namalované rybičky, chobotnice, medúza a mořský ďas. Maloval jsem to z hlavy a jinou představu, než vzpomínku na kreslený film Svatba v korálovém moři z mého dětství, nemám. Možná proto ty dětské malby. A to už je z Tenerife 2021 všechno.

                                        Rybář ze Srí Lanky                                                                                 olej na plátně 40 x 30 cm

73./ Rybář ze Srí Lanky

Možná ještě plný dojmů z Tenerife jsem se hned po návratu domů vrhnul na malování exotického rybáře a mohu s určitostí říci, že při jeho malování jsem si zpíval písničku Cizinec na pobřeží od skupiny Indigo, kde se zpívá: ,,...snad byl jen vidinou, byl cítit rybinou..." stejně tak cítím i rybáře ze Srí Lanky.

74./ Chatička pro Petra

Kamarádovi z mé bývalé práce jsem maloval obrázek jeho chatičky v kolonce na Bohdalci. Trochu složitější, ale myslím, že se mi docela povedla. Na to, že jsem to maloval z opravdu malé fotografie z telefonu, to ještě ujde. Běžný nepořádek na vedlejší parcele jsem šikovně zakryl pelargoniemi a kouzlo bylo zpátky. 

76./ Telčský zámek

Telč, jedno z nejhezčích měst na vysočině. Telčský zámek a Ulický rybník s Belfskou lávkou a právě z ní je tento pohled na Telčský zámek. Obrázek jsem věnoval kamarádce z vysočiny. Věřím, že potěšil. Snímek jsem si pořídil v roce 2021, když jsme v Telči byli na koncertě Tata Boys. Taky nádhera jako Telč. Obojí stálo za tu cestu.

78./ Louka s říčkou

Řeka a stromy kolem s lesem a horami v mracích v pozadí. Kapradí na břehu a divoká louka. Podle tvaru pravděpodobně jedlí vystupujících z lesa se jedná o Šumavu. Obrázek jsem maloval podle listu z kalendáře.

                                      Karlův most v zimě                                                                                  olej na plátně 40 x 50 cm

79./ Karlův most v zimně

Karlův most se svými sochami. Kouzelné neotřelé téma. Maloval jsem sice i Karlův most v létě, ale tady na zimě jsem se učil malovat padající sníh kartáčkem na zuby. Jako když člověk ráno prská na zrcadlo. 

                                           Karlův most v létě                                                                                     olej na plátně 40 x 30 cm

84./ Karlův most v létě

A je to tu, Karlův most v létě, sochy bez sněhu, sochy osvětlené denním světlem, nikoliv lampami. Schválně opět porovnání obou obrázků vedle sebe. Ještě kdybych tak ty budovy měl trochu propracovanější. Ale ono to tak nějak vyplyne, zatím to nejde jinak namalovat. 

80./ Kvetli máci

U námětu s Vlčími máky na slova písničky Kvetly máky, kvetly na poli, kterou jsme s Bílými Skálami ve své době hráli, jsem úmyslně zasadil do názvu mírně provokativní tvar slova máci. Zde jsem se učil technikou špachtlí malovat vlčí máky. Kolem louku s divokou trávou, takový svobodný motiv, jen se rozvalit. Stejně do máků, jako do pampelišek. Jak říkám svoboda je kouzelná a nad volnost není. Možná i proto jsem tento obrázek daroval na památku kamarádce Dele, která před dávnými lety emigrovala do Austrálie.   

                                 Yesštěrky - láska v galaxii                                                                          olej na plátně 50 x 70 cm

82./ Yesštěrky 

Může někoho napadnout i třeba láska v galaxii. A není to okouzlující představa vnímat, jak se mimozemšťané milují? Jejich láska je přeci stejně milá jako ta naše lidská. Obrázek jsem se pokoušel namalovat na motiv obrázku v originále jmenujícího se Dragons, malíře Nikolaje Korelova, ukrajinského malíře, žijícího v  Karlových Varech. Snad se na mne nebude zlobit. Originál byl sice o něco menší, ale tento formát mi k tomuto tématu jde nějak lépe.

83./ Kuba s Janou

Pokusil jsem se o další portrét. Tentokrát tužkou na měkkém kartonu, na čtvrtce. Opravdu, teprve, když jsem dostal jako dárek sadu tužek a čtvrtkový skicák, kvalita mého malování šla okamžitě dopředu. Je to stejné, jako když se kutil dostane ke kvalitnějšímu nářadí. Výsledek jeho práce se ihned taktéž zdokonalí.

85./ Procházka parkem

Můj oblíbený ruský malíř Afremov. Veškeré motivy jeho obrazů mi učarovaly. Nedokážu jako on vrstvit tak jemně a sladěně barvy špachtlí. Jeho shluky barev jsou mnohem měkčí, jemnější, plynulejší. I tak se mi ale Procházka parkem moc líbí a jsem rád, že jsem zase po čase zkusil jinou techniku. 

87./ Trojstěžník Olympos v úprku

Tento obrázek jsem viděl jako fotografii obrazu v jedné malé řecké hospůdce v městečku Olympos na ostrově Karpathos. Okamžitě jsem zatoužil si jej namalovat a nemohl jsem se dočkat příjezdu domů. A vida, ještě čtyři měsíce jsem čekal, až zase pojedeme na Tenerife. Až teprve tam, asi ovlivněn šumícím mořem a vracejícími se kamínky, jsem se do malování lodě pustil. Když jsem obrázky, které jsem letos na Tenerife namaloval, ukázal mé instruktorce Báře, prohlásila, že nejvíc se jí líbí ta lodička v úprku a název byl na světě. Trojstěžník Olympos v úprku.

                                                Racci fracci                                                                                      olej na plátně 40 x 30 cm

88./ Racci fracci

Obrázek je vytvořen na Tenerife a jakousi vizuální předlohou mu byly motivy dvou obrázků, které měla ve své kanceláři vedoucí penzionu ve kterém jsme byli ubytováni. Z každého jsem použil část a vznikla tato podivuhodná kombinace. Dlouho se mi nedařilo namalovat detailněji racky v letu, a proto jsem svůj obrázek tak hanlivě nazval. Nakonec jsme ale s Bárou, mojí instruktorkou, po příjezdu v Praze, vše dokázali tak nějak napravit. Na závěr popisky jen ještě malou, možná trochu ješitnou poznámku. Obrázek chtěla ode mne koupit jedna nejspíš trochu bohatší, pěkně oblečená důchodkyně, a považte, nabídka se vyšplhala až na 70 Euro. ,,This picture is not for sel, i am sorry, madame, this is my hard´s  matter..," jsem jí opakovaně vysvětloval svou krkolomnou angličtinou, ještě když odcházela. Bylo mi jí fakt líto, neboť se tvářila, jakobych ji právě sdělil nějakou děsivou zdravotní diagnózu...   

89./ Lodičky od Ivy

Předlohou mi byla část malby v restauraci na Tenerife, kde jsme naposledy byli před rokem, když jsme se s Bárou, mojí instruktorkou a Pepou jejím manželem, loučili s naším pobytem. Obraz malovala jako první naše známá Iva a od ní jsem si letos půjčil fotografii jejího obrazu a spolu s malbou na stěně, která mi hodně určovala. Okamžitě jsem věděl, co mám malovat, a tak jsem si v mysli vytvořil předlohu a obraz jsem namaloval. Na někoho může téma obrazu působit jako skrumáž lodiček při vlně tsunami, ale na mne působí velice uklidňujícím dojmem. 

90./ Gigantos

Když jsme se u nich byli podívat, působí opravdu giganticky. Ani nevím, kolik jich vlastně je, jestli tři, čtyři nebo pět, či více. Pluli jsme kolem na replice staré pirátské lodi, což mě tak neuchvátilo, ale skalnaté monumenty jsou nádherné. 

91./Děti z Pirea 

Ne, nebyl jsem v Pireu. Je to sice škoda, ale Tenerife také stojí za to. A písničku Děti z Pirea od paní Simonové a pana Chladila znám velice dobře. Maloval jsem si takhle jednou lodičky v přístavu na Tenerife a k nim na zídku jsem si namaloval děti, co s námi tenkrát také byly malovat a jednou skutečně vedle sebe na té zídce takhle seděly. A kdosi je vyfotil a já dostal nápad. Byla by vyloženě škoda tento moment nezachytit a obraz nenamalovat. A povedlo se? Co myslíte?

92./ Zátoka s palmami

Toto je letošní poslední obrázek, co jsem namaloval na Tenerife. Jako předlohu pro skalnaté pobřeží jsem použil okolí přístavu Puerto de playa San Juan, u kterého jsme malovali, a palmy jsou vlastně všude kolem i přímo na pláži. Jen trochu divočejší barvy moře jsem si přimyslel, ale lávové kameny a západ slunce s lodičkou už jsou podle skutečnosti. Tento obrázek byl pro mne vlastně takové malé rozloučení s Tenerife.

Velikost obrázku vás možná trochu mate. Ve skutečnosti je to miniatura. Takovou miniaturu jsem si koupil kdysi na Mont Martre a zkoušel jsem, jestli bych dokázal namalovat také takový obrázek podle originálu. A myslím, že bych mohl klidně na Mont Martre své obrázky prodávat také. 

          Podzimní variace                        olej na plátně                               18 x 12 cm

Je podobná miniatura jako Mont Martre, tedy velikostí určitě. Jen nevím, kdo obrázek v originále maloval, ale jeho prostý motiv mi učaroval. I tady jsem se pokusil namalovat alespoň něco podobného. Oba obrázky, miniatury Mont Martre a Podzimní variace bych rád jednou věnoval někomu jako dárek v malém malířském stojánku. A tím zatím končí výčet mých obrázků a těším se na příští rok, až zase budu jejich řadu rozšiřovat.

95. Maják na Bretani II 

Obrázek malovaný na zakázku v roce 2023. Velikost je o něco málo větší 40 x 30 cm než u Majáku na Bretani původního. Barva se zdá jiná pouze díky použitému způsobu pořizování fotokopie. Časově bylo malování asi stejně náročné, ale i zde je jasně vidět, že ne pokaždé je obrázek stejný. 

                             96. Tráva u jezera Bajkal II                                                                           olej na plátně                                                                                   40 x 30 cm

96. Tráva u jezera Bajkal II

Obrázek Tráva u jezera Bajkal, v pořadí druhý, je malovaný na zakázku v roce 2023    stejně jako obrázek předcházející, Maják na Bretani II. Také na tomto obrázku je zcela zřetelné, při srovnání s obrázkem Tráva u jezera Bajkal původním, že každý obrázek je trochu jiný. Ale radost z malování a časová náročnost byly určitě na stejné úrovni.        

97. Karlův most v zimě II

Karlův most v zimě II jsem namaloval na zakázku pro jednoho mého kamaráda. Přál si trochu větší rozměr, a tak jsem tentokrát zvolil plátno 60 x 40 cm. Na větší plátno se sice maluje lépe, ale zase jsou víc patrnější detaily. Tento obrázek mám velice rád, nejen proto, komu jsem jej dal, ale také mi připomíná skládací papírový Betlém, který patřil k mému dětství. Vždy před Vánocemi jsme jej zběsile hledali a nakonec jsme jej našli schovaný někde v knihovně mezi knížkami, aby se nepomačkal, a pak ho táta slavnostně rozsvítil svíčkou postavenou za domečky Betlému. V jejich oknech byl nalepený žlutý celofán a blikající svíčka vytvářela dojem, že se na Vánoce ve všech domovech svítí, je tam teplo, klid a brzy bude chodit Ježíšek.    

                         98. Perspektiva, střechy staré Prahy                                                                            tužka na čtvrtce                                                                                            43 x 29 cm                                                                                                            

98. Perspektiva, střechy staré Prahy

Tento obrázek pro mne byl něčím novým. Maloval jsem jej na střeše jednoho domu na Starém městě, přímo nad restaurací V Kolkovně. Byl to velice zvláštní pocit. Ne, nevisel jsem uvázán na komíně, ale normálně jsem seděl v pohodlném křesílku na balkoně u jedné své kamarádky. Ale tak jako tak nemám rád výšky. Obrázek je malován tužkou na čtvrtce ve skicáku. Snažil jsem se vystihnout všechny detaily, ale jak a zda se mi to vůbec podařilo, to nechť posoudí druzí.  

99. Andělíček u dveří II 

Tento obrázek jsem opět namaloval na zakázku. Na barvách je jasně vidět patrný rozdíl oproti původnímu Andělíčkovi u dveří. Ale opět jsem jej maloval se stejnou láskou a věřím, že bude majiteli dělat stejnou radost, jako udělal kdysi své majitelce ten obrázek původní.

100. Jana s holkama, nebo lépe, maminka s děvčátky  

Jako předlohu jsem měl pouze čtyři fotografie. Fotografii maminky a zvlášť fotky dvou děvčátek a ještě jednu malou rozmazanou fotku v telefonu, na které bylo někde na hřišti jedno z děvčátek v brýlích. Vše jsem si musel nejprve poměrově upravit, a pak vystříhat jednotlivé postavy a opět slepit. Svítivě růžové brýle jsem si na předloze domaloval fixem.  Obrázek jsem pak maloval olejem na plátně velikosti 40 x 30 cm. Obrázek jsem maloval jako dárek pro svou skoro snachu. Zkrátka dostal jsem zadání a pokusil se jej realizovat. Snad se mi to povedlo...  

                            101. Tajemství                                                         olej na plátně                                                        18 x 13 cm

101. Tajemství

 Tento obrázek jsem maloval podle ofoceného originálu, který jsem objevil u jedné své kamarádky doma. Původní obraz byl už lety dost zašlý a neznal jsem jeho název, takže jsem si musel jeho příběh trochu domýšlet. Původně jsem si myslel, že je na něm babička, která ve staré vojenské Rakousko-Uherské helmě peče s dětmi brambory, ale moje paní učitelka malování v něm viděla babičku s dětmi v jeskyni při otevírání pokladů. Proto vlastně to Tajemství, a ať si každý vytvoří svojí představu, jak to původně bylo. Formát 18 x 13 cm jsem zvolil podle velikosti krásného pozlaceného rámečku, který jsem koupil někde v bazaru. Teprve po zarámování jsem objevil, že mi obrázek připadá jako nějaké  vzácné dílo od starých mistrů, někde v Louveru. Závěr je myšlen samozřejmě s troškou nadsázky, ale hřejivý pocit z něj určitě mám. 

                                                                                     103. Velryba ze San Juan                                                                                                                                                                                                       olej na plátně 60 x 30 cm          

103. Velryba ze San Juan

A dostávám se pomalu k obrázkům, které jsem namaloval na kursu malování na Tenerife v roce 2023. Obrázek velryby s racky na hřbetě jsem sice objevil na Bretani nad barem v restauraci u majáku v Lescoff u Ponte du Raz. Obraz neměl rám a byl pouze provázky přivázán na dřevěné tyči jako nějaký indiánský lapač snů, ale hned jsem si jej zamiloval a letos na Tenerife jsem se jej rozhodl namalovat. A jelikož jsme byli v San Juan, kde se tyčí k nebi na obzoru na kopci nad pláží skulptura obrovského velrybího ocasu, je na místě tento obrázek namalovat právě tady, na Tenerife. Olej na plátně velikosti 60 x 30 cm jsem namaloval nejprve s trochu menší velrybou, ale protože mi ještě dva racci chyběli, musela velryba kousek povyrůst, abych byl spokojen. Obraz jsem ponechal s ostatními čtyřmi obrazy, které jsem tam ještě namaloval, na prodej v malebném obchůdku s nevšední módou a turistickými suvenýry Giramondo, který je přímo naproti přístavu v San Juan.      

104. Osamělá loďka na Tenerife

Obrázek opuštěného rybářského člunu na suchu s všude přítomnými racky jsme měli pověšený na stěně v penzionu Carlomar v uličce Kalle de Hierro v San Juan. Obrázky tam visely hned dva a oba mě učarovaly. Ale nemohl jsem se rozhodnout, který z nich je hezčí, tak jsem si z každého vzal kousek a namaloval jsem nakonec jakýsi hybrid těchto dvou obrázků. I tento obrázek jsem nakonec zanechal v San Juan k prodeji v obchůdku Giramondo, aby se má díla podívala zase trochu do světa.  

                                              105. Racek z Tenerife                                                                                                 olej na plátně                                                                                                     30 x 30 cm 

105. Racek z Tenerife 

Obrázek racka sedícího na skále, tedy na vyvřelině z lávy, neboť na Tenerife normální skály moc nejsou, jsem viděl snad tisíckrát, ale aby vydržel dvě hodiny nehnutě sedět, bylo nemožné. Našel jsem si tedy na internetu podobný obrázek a namaloval racka, který se tváří takto nepříjemně, protože je namalovaný a nemůže uletět. Barevnou kombinaci šedé a černé jsem volil, protože ten den ráno asi hodinku pršelo a nebe bylo ještě trochu pod mrakem. A jelikož jsem tento obrázek maloval na Svatého Martina, připomíná mi racek trochu i svatomartinskou husu. Obrázek racka zůstal také na Tenerife v San Juan v obchůdku Giramondo, aby třeba udělal radost umění chtivému turistovi, na rozdíl ode mne, který jsem musel odletět zpět do České Republiky, od moře a slunce do zimy a sněhu.  

                                            107. Studně v Locronan                                                                                       olej na plátně                                                                                            40 x 30 cm

107. Studně v Locronan

Samozřejmě Locronan neleží na Tenerife, ale na Bretani, ale já jsem měl letos mezi návštěvou Bretaně a návštěvou Tenerife celkem krátkou dobu, a tak ještě ovlivněn kouzelnými dojmy z Bretaně, jsem odlétal načerpat další kouzelné dojmy na Tenerife. Studni v Locronan maloval několikrát i známý český malíř Jan Zrzavý. Mně na Bretani učarovaly kromě překrásné architektury i nádherné hortenzie a květiny za okny a kolem domů, že jsem je musel domalovat i tam, kde původně nebyly. Také poslední obrázek Studně v Locronan zůstal v San Juan v obchůdku Giramondo k prodeji.      

                                                                                     108. Studně v Locronan II                                                                                                                                                                                  olej na plátně 30 x 60cm

108. Studně v Locronan

Obrázek vznikl hned po návratu z Tenerife na podzim roku 2023. V létě před tím jsme totiž s mojí partnerkou Nadějí byli na Bretani a navštívili jsme mnoho překrásných míst spojených přímo s pány malíři věhlasných jmen, ať už to byl pan Jan Zrzavý, nebo dokonce pánové Vincent Van Gogh a Paul Gauguin, kteří žili nedaleko v přenádherném městečku Pont Aven. Zde jsme také poprvé ochutnali Remarkův Calvados. Ale zpátky do Prahy. Malovali jsme tenkrát ještě s Baruškou v jejím In Garden ve Strašnicích. To jsme ještě ani netušili, že se za chvíli, hned z jara příštího roku budeme s malováním stěhovat jinam.  

                            110. Šumavská říčka                                                                     olej na plátně 40 x 30 cm

110. Šumavská říčka 

Obrázek Šumavská říčka jsem poprvé uviděl u svého kardiologa v čekárně. Byla to velká barevná fotografie v klipártovém rámu. Vyfotil jsem si jí, ale asi jsem měl nějak divně nastavené focení na telefonu a vylezla mi z toho příšerná fotka, že jsem měl obavu, jestli vůbec podle toho půjde malovat. Nevadí, ale bavilo mě to, akorát že obrázek stále dokola upravuji a upravuji a upravuji, zkrátka nejsem spokojen s výsledkem. Nejspíš je to tou nepovedenou fotografií. Snad se mi to ale jednou nakonec podaří a budu moci přistoupit k malbě dalšího obrázku, tentokrát pro mne možná již těžšího, i když známějšího kalibru. 

                         112. Vincentovy slunečnice                                                              olej na plátně 40 x 30 cm 

112.Vincentovy slunečnice 

                                                                 Obrázek Vincentovy slunečnice jsem namaloval podle předlohy slavného obrazu Slunečnice od Vincenta Van Gogha. Chtěl jsem jenom zkusit použít podobnou techniku, jakou vždycky malovával pan Vincent Van Gogh, kterého jako malíře jsem vždycky velice uznával . Jestli se mi to aspoň trošku povedlo, to neumím posoudit, ale rozhodně mě to hodně bavilo a měl jsem při malování nádherný pocit. 

117. Koza Jaromír

Může někomu kozí klub připadat jako hloupost?Chyba lávky. První kozu namalovala Baruška, moje instruktorka malování a má ji pověšenou ve formátu 60 x 70 cm ve svém ateliéru  v IN Garden ve Vysočanech, hned proti vstupním dveřím. Kdo vstoupí, hned jí uvidí. Laskavý kozí kukuč. Druhá, malující kozu byla naše kamarádka Mirka. Formát 40 x 30 cm a má ji pověšenou doma, na toaletě. Koza jí šikovně zakrývá dvířka od stoupaček. Když jsme u ní byli na návštěvě (u Mirky), tak nám tak učarovala (koza), že jí moje Naděje chtěla hned mít doma také. A je tu, sice ještě o něco menší formát 20 x 25 cm a pověsíme si jí také na dveře toalety. Tak, aby se jí člověk musel dívat přímo do jejích pozitivních očí jak si sedne. Přijďte na návštěvu a na chvíli se u nás posaďte a sami uvidíte… a proč Jaromír? Každý má přeci své tajemství.